ERA Basketball Nymburk

87:81

10
20

31
44

53
63

BK KVIS Pardubice

Nymburk šampionem Českého poháru po neskutečném obratu z minus 18

V době, když jim už v opavské hale nevěřil nikdo kromě nich samotných - a některých rodinných příslušníků -, povstal nymburský tým pod vedením často frustrovaných, ale zároveň stále maximálně odhodlaných českých veteránů a po velkolepém druhopoločasovém obratu z 18bodové díry triumfoval ve finále Českého poháru nad dlouho skvěle hrající Beksou 87-81.

Oslavil tak svůj 18. titul v soutěži. MVP finále se stal křídelník obhájců trofeje Matěj Svoboda, který před zraky široké rodiny odzátkoval návrat svého týmu do utkání a celkem zapsal 16 bodů, 7 doskoků a 4 asistence, přičemž s 18 body byl nejlepší v plus minus.  

Nymburk začal při kostrbaté hře bez svých hlavních rozehrávačů Sehnala a Perkinse (zahajoval s duem Rice - Rylich) katastrofální střelbou 16/1 (z toho trojky 11/0) a po několika pardubických brejcích prohrával po sedmi minutách 2-11, když ze sedmi útočných doskoků vytěžil pouhé dva body.

Pardubičtí, podporováni i spoustou fanoušků Opavy, se častěji vrhali za míči na zem, působili dravěji, efektivně zatahovali obranu proti polabským atakům a po dvou trojkách vedli 17-4, než se obhájce trofeje po spoustě minel prosadil. Dvěma obloukovými ranami snížil na sedm, ale velmi slabé úvodní dějství ztratil 10-20 se střelbou 24/4, trojkami 15/2 a promrhanými 8 útočnými doskoky.

Nymburk se držel do stavu 23-32, ale i tak se na každý svůj koš musel hodně nadřít, když jeho hra i střelba bez klasických rozehrávačů postrádaly plynulost a rytmus. Naopak Beksa skórovala na pohled snadněji a po třech obloukových projektilech unikla už na 42-25 s trojkami 12/5, kdy jen autor 12 bodů Bonham je měl 4/3, když trefoval i pokusy přes obránce. Poločas pak patřil Pardubicím v poměru 44-31, když měly o 17 procent přesnější střelbu, víc daly zpod koše (16-8) a šestek (9-5), méně ztrácely (6-9), z 12 druhých šancí Nymburka obdržely přijatelných 9 bodů a hvězdu Ligy mistrů Rice (-15 bodů za 16 minut hry) zavřely na pouhých 3 bodech a nule asistencí.

Po změně stran se obraz hry dlouho zásadně nezměnil. Obhájce dál působil těžkopádně a pomalu v obraně i útoku, nepomáhal si rychlými přechody a Beksa tak dál držela solidní náskok blízko 20 bodům. Nymburk ale postupně zagresivnil přístup v obraně a poprvé se konzistentněji začal trefovat v útoku, což mu v závěru třetí čtvrtiny přineslo snížení na 9 bodů.

A do finální desítky poháru vtrhl jako velká voda pěti body Matěje Svobody (na 58-63). Střely Beksy se rázem staly nervóznějšími a po slepených dvou trojkách Hrubana a zásahu Santose-Silvy zpod koše se už Nymburk vyšvihl k obratu 69-68. A pak už veden rozžhavenými českými veterány nešel zastavit. Jako smyslů zbavený se rval o každý útočný doskok i obranné vypíchnutí nebo blok, a i když fantasticky hrající playmaker Beksy Bonham dělal, co mohl, pro odvrácení pohromy, favorit vysunul svůj náskok až na 83-75 minutu do konce a získané momentum už ze spárů nepustil.

Vedle Svobody jej bodově sytili Hruban (15), Bohačík (14), Shumate (13) a Santos-Silva (11+7 doskoků). Za KVIS odporovali Bonham (32, trojky 14/7), Bryant (20) a Tůma (10). Nymburk Pardubice předčil v doskocích (44-34), bodech z brejků (26-10) a produkci laviček (54-12).

Oren Amiel (kouč ERA Basketball Nymburk): „Tenhle titul je pro mě ten nejsladší. Musím ale ocenit Pardubice za skvělý boj a hru. Dlouho kontrolovaly zápas, přetlačovali nás ve vložené energii a agresivitě, ale v jeden moment za to prostě vzali naši veteráni a ti se v tomhle byznysu vyznají. Moc je za to oceňuju, jak potom zvládli nacházet řešení. Já se v určitou chvíli už přestal koukat na skore, protože mi to přestalo dávat smysl. Jen jsme se zkoušeli nějak vrátit zpět a šli jeden útok po druhém a já cítil, že pokud snížíme pod deset bodů, dostaneme soupeře pod tlak. Máme zkušené hráče, kteří vědí, jak vyhrávat tituly a na konci to ukázali. Samozřejmě nebylo snadné hrát bez klasických rozehrávačů, což jsme si nikdy ani nepředstavovali, že by se mohlo stát. Nikdy ale nechci hledat výmluvy a učíme to i naše hráče. Hráli jsme s těmi hráči, co jsme měli, nestěžovali si a šli krok po kroku. Bylo jasné, že soupeř se bude nejvíc věnovat Riceovi a hrál na něj fyzicky. Zkoušeli jsme tak různé hráče i jiné herní prvky. Vím, že to většinu zápasu herně nevypadalo bůhvíjak, ale důležitý je výsledek.”  

Jan Šotnar (kouč BK KVIS Pardubice): „Je chvilku po zápase a tohle bolí. Před zápasem jsme si řekli, že jsme v nejlepším momentu Nymburk dnes porazit. Nešli jsme si to jen zkusit, ale šli jsme zápas jednoznačně vyhrát. Asi nám bohužel došly na konci síly, udělali jsme mentální chyby v útoku, což byla voda na mlýn Nymburku a náskok jsme po hloupých chybách hrozně rychle ztratili. Ale jsem na svůj tým hrozně hrdý, protože jsme odehráli dobrý zápas. Bohužel Nymburk má prostě kvalitu a ukázal ji. My jsme potřebovali hrát 40 minut a to jsme nedokázali. Ke konci hrál velkou roli úbytek sil, určitě nám na konci čtvrté čtvrtiny chyběla energie. Dnes jsme vsadili vše na jednu kartu, presovali jsme Nymburk a stálo nás to hrozně moc sil. Vybudovali jsme si náskok, pak nás to ale v závěru zabilo. Ale když hrajete s Nymburkem, musíte hrát naplno. Mrzí nás to, ale jdeme dál. Pokud jde o snahu využít situace na nymburské rozehře, tlačili jsme na ně, myslím, že jsme Nymburk dotlačili k nějakým ztrátám, hráli jsme agresivně, chtěli jsme toho využít. Myslím, že se nám to dařilo, ale pak jsme se spíš porazili v útoku než v obraně.”