.png)
Začínám se řídit pravidlem do třetice všeho dobrého a zlého
Učila se na bakalářské státnice, když jí přišel telefonát, o kterém už ani nesnila. Natálie Koucká překonala zdravotní komplikace, které ji připravily o polovinu uplynulé sezony, a v Berlíně zaplní díru pod českým košem. Třiadvacetiletá hráčka ZVVZ USK Praha přitom reprezentační dres na velké akci oblékne vůbec poprvé v životě.
„Přišla jsem k tomu jak slepý k houslím. Pan Treml mi zavolal během svaťáku, tři dny před praktickými zkouškami. A jak jsem byla v menším stresu na státnice, moc jsem nad tím nepřemýšlela a řekla ano. Až jsem za dva týdny odstátnicovala, teprve mi docvaklo, na co jsem souhlasila. Bylo to velké překvapení pro mě i mé okolí,” popsala šok z pozvánky do reprezentace červnová absolventka ČVUT v oboru fyzioterapie.
Po trénincích přišly pro třiadvacetiletou pivotku i první herní zkušenosti. Premiérové minuty v seniorském týmu nasbírala na turnaji ve Finsku, o týden později se blýskla 10 body a 7 doskoky v přípravném zápase s Tureckem. „Moje první body byly dost skeptické. Hodně jsem se modlila, abych to dala,” přiznala se smíchem. V Berlíně si v pátek navíc odškrtne další poprvé – šampionát.
Koucká se pod vedením trenérky Romany Ptáčkové představila už v mládežnické kategorii, kde se ale kvůli operaci zubů nedostala do užšího výběru. Mládežnické mistrovství Evropy jí těsně uteklo i později s Viktorem Prušou. Reprezentační debut si tak odbude paradoxně na jedné z největších seniorských akcí, které se hráčce může dostát.
„Začínám se řídit pravidlem do třetice všeho dobrého a zlého. Je to pro mě velký comeback. Je šílené, že se mi naskytla šance tady být. Vždycky jsem si myslela, že jak jsem neúčinkovala v mládeži a nikdy jsem se nedostala na velký šampionát, jsou pro mě ty dveře zavřené a že bych se maximálně koukla do univerzitního týmu či na přípravné kempy pro mladší hráčky. Ale moc jsem tomu nevěřila,” prozradila.
Se svými 193 centimetry přitom patří k nejvyšším basketbalistkám v Česku, a tak by její potenciál byla opravdová škoda znovu nevyužít. „Je to pro mě velký impuls i nakopnutí dopředu. Pivotů je v českém basketu nedostatek. Zrajeme jako víno. Nevyroste z nás hráčka přes sezonu nebo dvě, ale potřebujeme více práce a trpělivosti, abychom se rozehrály,” pojmenovala rozdíly mezi ostatními posty.
Nejen její mládežnická cesta byla kostrbatá. Koucká loni neprošla sportovní prohlídkou a se svými zdravotními problémy byla mimo hru přes půlku sezony. „Bylo to náročné. Měla jsem omezenou zátěž, nemohla jsem vůbec trénovat. Doporučovali mi jít jen do zóny dva, což je ani ne výklus. Čtyři měsíce jsem se tak pořádně nerozběhla, zvedala jsem jen lehčí váhy a protahovala se,” popsala.
Místo Chance ŽBL a Euroligy s pražským USK musela absolvovat vyšetření, nekonečné čekání a postupný návrat do herního tempa. „Tam pro mě přišel zlom v hlavě. Když člověk má zakázané dělat to, co ho baví, začne hrozně přemýšlet nad tím, o co vlastně přišel. A začne být skromný v tom, že to vůbec může dělat na takové úrovni s takovýmihle lidmi. Začne si vážit každé příležitosti, která se mu naskytne. Jako právě tato s reprezentací,” dodala.
.png){kind=logo}
.png){kind=logo}
.png)
.png)
.png){kind=logo}
.png)
.png)