Pro tohle žiju

Pokud byste hledali hrdinu vyrovnané koncovky proti Estonsku, pak by vaše volba určitě padla na Ondřeje Sehnala. Autor celkem 15 bodů a osmi asistencí si zcela podmanil poslední minutu utkání, které nakonec Češi zvládli v poměru 75:73.

Ondřej Sehnal měl lví podíl na tom, co se v tomto okně stalo. V obou zápasech patřil jednoznačně k nejlepším hráčům výběru Luboše Bartoně. Ve Švédku se s týmem postaral o lepší vzájemnou bilanci se soupeřem, doma pak výrazně dovedl národní tým k výhře.

Svou poslední minutu odstartoval úžasnou přihrávkou na Kárníka, který smečí vrátil domácím vedení. Pak dal koš s faulem a přetěžkou trojku. Byla to sladká odměna pro aktivně fandící brněnské publikum.

„Pro tohle hrajeme basketbal. Jsem rád, že si i takhle v pondělí našlo spoustu lidí cestu na zápas a podpořili nás, protože to dneska bylo znát. Estonci dorazili ve velké fanouškovské základně, ale i tak si myslím, že naši fanoušci vyhráli, takže toho si hrozně ceníme,“ vysekl Ondřej Sehnal poklonu domácímu publiku.

Estonci nastoupili velmi fyzicky, což je ostatně jejich znakem. Chvílemi se tak utkání proměnilo spíše v jednotlivé souboje o každý centimetr palubovky: „Vyzkoušeli jsme si to už v listopadu. Oni prostě nedají zadarmo jediný balón ani metr místa, takže je to těžké. Klobouk dolů před rozhodčími, protože si myslím, že to zvládli velmi dobře. Takový zápas se nepíská jednoduše, ale naštěstí dneska se šťastným koncem pro nás.“

Češi vedli velkou část zápasu, ale od stavu 63:53 se Estonci rychle dotáhli a začala přetahovaná o každý bod. I když do posledního dějství vstupovali Češi s jednobodovým mankem, český rozehrávač věřil ve vítězství.

„Věřil jsem, že to doma prostě nepustíme. Říkal jsem to klukům už před čtvrtou čtvrtinou, že dneska to prostě nemůžeme prohrát, a nakonec to tak dopadlo. Jenom jsme tam udělali trošku chybu, když jsme vedli o deset bodů, že jsme si to hned nechali utéct zpátky na nějaké dva. Z toho se musíme poučit, ale jsme prostě mladý tým. Jsem druhý nejstarší, což je neuvěřitelné,“ pousmál se osmadvacetiletý rozehrávač.

Nejen jeho věk, ale i aktuální forma ho předurčily k tomu, aby vzal koncovku do vlastních rukou: „Dlouhodobě prokazuji, že pro tyhle koncovky žiju. Většinou to dopadne tak, že jsem na tom šťastném konci. Já si tohle užívám, navíc před těmi diváky. Tyhle vybojované zápasy mám hodně rád. Teď už si myslím, že jsem v té fázi kariéry, kdy jsem tady od toho, abych ty koncovky zvládal.“

Dnes potvrdil, že má pravdu. Koncovku zvládl a s ním i celý tým. Někdo by se možná mohl divit, že poslední střely nevyšly na Víta Krejčího, ale o tom je kolektivní sport: „Vyplynulo to ze hry. Víťa toho měl už plné kecky. Bylo vidět, že v koncovce tahal nohy, takže to bylo nějak tak na střídačku. Samozřejmě mně dneska víc padlo z dálky. Vítek tam měl zase skvělý úsek na začátku čtvrté čtvrtiny,“ připomněl vstup do posledního dějství, kdy se Češi na zádech Krejčího nadechli k velkému náporu.

Svěřenci Luboše Bartoně odehráli první fázi kvalifikace s bilancí 3-3, když dvakrát porazili Estonsko a jednou Švédsko. Naopak v únoru se Slovinci oba zápasy prohráli. Mohlo to být ale jinak… „Výkonnostně nám dva zápasy nevyšly úplně podle představ, ale nejvíc nás určitě bude mrzet ten domácí zápas se Slovinskem, kdy jsme vedli o 18 bodů a bohužel jsme ho nevyhráli,“ vrátil se Sehnal myšlenkami do Jihlavy.