Na závěr už to nemohlo být lepší

Ne jednou, ale hned dvakrát Alena Hanušová vyslyšela prosby české reprezentace a po rozlučce znovu oblékla národní dres. V nepříjemné situaci, kdy týmu trenérky Romany Ptáčkové scházejí zraněné pivotky, zkušená Hanušová jako správná lvice naskočila do rozjetého vlaku směřujícího na Eurobasket 2025 a letos i na mistrovství světa v Berlíně. A tentokrát už opravdu naposledy.

Pětatřicetiletá pivotka, která dříve zaskakovala i na křídle, zažila v reprezentačním seniorském týmu patnáct dlouhých let, během nichž se podívala nejen na evropské ale také na dva světové šampionáty a jednu olympiádu. V národním týmu odehrála 58 soutěžních zápasů a nastřílela 420 bodů. Jak svoji kariéru hodnotí?

Kdyby ti někdo řekl, že se nakonec budeš s reprezentační kariérou loučit na MS zápasem s USA, jak bys na to reagovala?

Byla bych nadšená. Komu se poštěstí loučit se s reprezentací na MS a právě proti USA? Myslím, že na závěr už to nemohlo být lepší.

A jaká tečka to pro tebe teda byla?

Tečka to byla náročná. Na turnaji jsme hráli proti USA – nejlepšímu týmu na světě. Číně – obhajující stříbrné medailistky z posledního MS a Itálie – bronzové medailistky z ME a tým hrající ve skvělé formě. Ale mít možnost zahrát si poslední zápas proti nejlepším hráčkám na světě je úžasný zážitek. A také zápas s Čínou mi zůstane dlouho v paměti.

Tys zažila MS 2026 i 2014. V čem se podle tebe oba turnaje lišily?

Turnaje se samozřejmě lišily složením týmů. V roce 2014 jsme pod košem měli Ilču Burgrovou a Petru Kulichovou. Na křídle byla Jana Veselá a Eva Vítečková, křídla vysoká přes 190 cm, nebo Terka Pecková, která má také přes 190 cm. A na rozehře Hanka Horáková, MVP z MS 2010. Takže jednou větou – tým v roce 2014 byl oproti týmu v roce 2026 hodně vysoký a zkušenější. Vybavil se mi i zápas s Brazílií, kde jsem kvůli zranění Ilči Burgrové a Petry Kulichové dostala hodně prostoru a nakonec jsem nastřílela nejvíce bodů z českého týmu v zápase. 

Jak bys porovnala sama sebe na obou šampionátech?

Když se na to podívám ze svého pohledu, tak v roce 2014 jsem byla určitě mladší a pohyblivější. Běhala jsem do rychlých protiútoků a hodně skákala. Na MS 2026 už jsem tak mladá a pohyblivá nebyla, takže jsem se snažila těžit z těch let zkušeností, které jsem nasbírala. Moje role v týmu se za ty roky taky změnila. Z nezkušené hráčky jsem se stala tou nejzkušenější.

Jaký okamžik bys ve své bohaté kariéře vyzdvihla a proč?

Je toho opravdu hodně. Mám strašně moc vzpomínek a zážitků, a nejen těch sportovních. Ale tady se budu opakovat – pro mě vždycky nejvíc znamenalo reprezentovat Česko na olympijských hrách. Už jenom být tam se všemi těmi sportovci a mít možnost zahrát si pod olympijskými kruhy pro mě i zpětně znamená strašně moc a moc si toho vážím.

Na co budeš vzpomínat nejvíce?

Nejvíc budu vzpomínat na všechny lidi – od spoluhráček přes trenéry a realizační tým až po všechny další, které jsem měla možnost během své reprezentační kariéry potkat a poznat.

Reprezentace pro tebe teda už skončila, ale s Brandýsem vás čeká Eurocup. Jak se na něj těšíš, co říkáš na skupinu a co od evropské soutěže v Brandýsu očekáváš?

Přesně tak, sezona teprve začíná. Na Eurocup se samozřejmě těším. Bohužel nám los úplně nepřál a máme dost těžkou skupinu, ale doufám, že se Brandýs předvede v dobrém světle a pro mladé hráčky to bude skvělá zkušenost.