Lepší reakce s Turky a návrat uklidnění s lídrem

Sám neopomněl zmínit, že v aktuálním výběru je v Kristových letech jeho nejstarším členem. To mu už také dává náležité zkušenosti, nadhled i srovnávací měřítko, protože už toho v národním týmu zažil opravdu hodně.

Stojí tak za to slyšet, jak forward Martin Kříž viděl svýma očima poslední dvě hamburská vystoupení celku s velkým zapojením mladších až nejmladších ročníků.

„Myslím, že to byla obrovská zkušenost, zahrát si takový turnaj s týmy, jako jsou Německo a Turecko, které mají na soupisce hráče NBA a Euroligy. Co se týče kvality, tak to pro nás byla nejlepší příprava,” podotkl levoruký bojovník po skončení duelu s Tureckem, který jeho družina prohrála rozdílem 15 bodů.

Martine, jak byste vystoupení týmu v obou utkáních shrnul?
Když se podíváme na první poločasy obou zápasů, tak jsme se soupeři drželi krok. Samozřejmě pomohly nám nějaké těžké trefené střely, ale důležité bylo, že se nikdo nebál vzít na sebe zodpovědnost, a když byla volná střela, tak ji vzít. Třeba Ríša Bálint v prvním zápase dával neskutečné střely. Jistě když se podíváme na oba výsledky, tak papírový rozdíl tam je znát, ale podle mě máme na čem stavět. V pondělí se ještě připojí Ondra Sehnal a doufáme, že i „Kyzi” (Tomáš Kyzlink) a teď už se budeme soustředit na Belgii.

Potřebují se zejména mladší hráči lépe naučit reagovat na situace, kdy jak Němci, tak Turci ve třetích čtvrtinách vystupňovali agresivitu v obraně?
To byl jeden z těch bodů, který jsme si říkali po prvním zápase s Německem. I s Turky jsme se toho propadu chtěli vyvarovat. Ti soupeři po našem dobrém poločase, který je vyrovnaný, zapnou víc, zagresivní hru. S Německem se nám ta reakce do druhé půle úplně nepovedla, s Tureckem už to bylo lepší, přišla o něco rychleji a nestalo se z toho to, co s Němci, kdy jsme stříleli, co šlo. S Turky jsme pokračovali v tom, co jsme chtěli hrát, a i když tam nějaký nárůst manka byl, bylo to rozhodně lepší než den před tím.  

Ať na straně plusů, které jste ve hře viděl, nebo nedostatků, které bude třeba odstraňovat, čeho jste si všiml dál?
Ta příprava není úplně dlouhá. My musíme ještě trochu vylepšit obranu a dodržovat domluvená pravidla, protože někdy tam vznikají obrovské díry. Ještě ale máme pár tréninků na to tohle dopilovat a já věřím, že v Belgii to na úvod předkvalifikace EuroBasketu bude lepší a lepší.

Jaká je v tuhle chvíli vaše role? Byli jste třeba s trenérem domluveni, že v Hamburku budou mít víc minut hlavně mladší kolegové zpod koše a vy se vrátíte do oběhu víc až v ostrých zápasech?
Tohle jsme nějak neřešili. Ano, jsem tu teď nejstarší, bohužel, je to hrozné (usměje se) a jistě chci pomot klukům nějakou tou zkušeností. Pořád je to ale hlavně týmový sport a mohli jsme to vidět i v Hamburku - v prvním zápase se trefoval Ríša Bálint, ve druhém „Zíďa” (Zídek), ten tým je nějak poskládaný, není to jen o nějakých individualitách a je jen na nás, aby si to co nejvíc sedlo během dalších třech dnů. A ten cíl je jasný.

Bude tým vedený novopečeným otcem Ondřejem Sehnalem ještě o dost lepší?
Je to zase jeden z těch zkušenějších kluků, který na hřiště přinese větší organizaci. A myslím, že by se to mohlo odrazit ve chvílích, jako byly v těch třetích čtvrtinách, kdy nám nepadnou dvě, tři střely, soupeři jsou schopní dát dvě trojky, dva rychlé protiútoky a vznikne tam rozdíl ve skore. Věřím, že s Ondrou se hra uklidní a nebude to o tom, že vystřelíme pokaždé, když uvidíme na koš, ale nějakým způsobem budeme hrát systematicky a s tím, co chceme hrát, aby se co nejlépe plnily vize trenéra a nebyly tam takové propasti.

Českou DNA v nedávných letech při největších úspěších byla rychlá přechodová hra. Jak moc tohle teď řešíte a chybělo to ve větším měřítku v zápasech v Hamburku?
Ta myšlenka hrát rychle dopředu určitě je. My jsme přešli na nějaký systém, který teď chceme hrát, jistě když to jde, chceme valit dopředu, ale proti takovýmhle týmům to není jednoduché a v tu chvíli se hra musí i zklidnit a nemůžeme bláznit. Nicméně to nastavení, aby se hrálo rychle dopředu, je samozřejmě jedno z těch hlavních.